Rizikový začátek školního roku

Začátek školního roku patří v okolí škol z hlediska počtu nehod k nejrizikovějším obdobím. V září je nehod o desetinu více, než je měsíční průměr v průběhu roku, přičemž denní maximum přichází kolem třetí odpoledne, kdy se děti rozcházejí domů a rodiče je vyzvedávají. Nejčastější příčinou je nesprávný způsob jízdy. Střety s chodci tvoří jen menší část nehod, jejich následky však bývají výrazně závažnější.

Portál nehod (www.portalnehod.cz) analyzoval nehody, které se v letech 2010 až 2025 staly v bezprostředním okolí mateřských a základních škol – v okruhu 100 metrů. Do analýzy zahrnul 9 833 škol. Za sledované období se v jejich okolí stalo 76 022 nehod.
Většinu nehod tvoří kolize mezi vozidly, nehody cyklistů a další střety bez účasti chodců. „Srážky s chodci představují něco přes 6 % všech nehod v okolí škol. V porovnání s celkovým počtem může jít na první pohled o malé číslo. Alarmující ale je, že děti do 15 let stojí za více než polovinou nehod zaviněných chodci, nejčastěji jde o děti ve věku od osmi do deseti let,“ komentuje Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Zásadní rozdíl se ukazuje při pohledu na následky. U všech nehod v okolí škol skončily bez zranění více než čtyři z pěti případů (82,5 %). U střetů s chodcem se však bez zranění obešlo jen 6,9 %. Téměř čtyři z pěti těchto nehod (79,5 %) skončily lehkým zraněním a přibližně každá osmá (12,3 %) zraněním těžkým. Smrtelný následek mělo 1,4 % střetů.

Rizikový návrat do škol
„Začátek školního roku patří z hlediska nehodovosti v okolí škol k nejrizikovějším obdobím. V září je nehod o 10 % více, než činí běžný měsíční průměr, v říjnu téměř o 13 % více,“ uvádí Marek Sibal.

Dalším rizikovým momentem může být samotný návrat dětí k pravidelnému režimu. Po týdnech volnějšího prázdninového programu si znovu zvykají na hustší provoz kolem školy a obnovují návyky, které přes léto nepotřebovaly každý den. Znovu si připomínají, kde bezpečně přejít, odkud přijíždějí auta nebo kde výhled zakrývají zaparkované vozy.

S mladšími dětmi se proto vyplatí cestu do školy několikrát projít společně, ideálně v době běžného provozu. Školák si tak spojí konkrétní místa s jasnými návyky: tady se zastavím, tady mi ve výhledu překážejí auta, tady je nejbezpečnější přejít. Obecné „dávej pozor“ je pro malé dítě příliš neurčité.

Ranní nápor začíná kolem sedmé, maximum přichází odpoledne
„Více než čtyři pětiny nehod (81 %) v okolí škol se odehrávají v pracovních dnech. První výraznější nárůst přichází kolem sedmé hodiny ráno, kdy děti míří na vyučování. Nejvyšší počet nehod během dne však připadá přibližně na třetí odpoledne,“ upozorňuje Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Odpoledne má okolí školy jiný rytmus než ráno. Děti se rozcházejí postupně, někdo míří na zastávku, jiný čeká na rodiče nebo pokračuje dál po svých. Školák může zahlédnout známé auto na protější straně a vydat se k němu nejkratší cestou. Podobné momenty je dobré s dětmi předem probrat. Měly by vědět, že ani spěch za rodičem nebo kamarádem není důvodem vběhnout do vozovky a že před přecházením je potřeba vždy zastavit a zkontrolovat provoz.

U tří čtvrtin nehod policie evidovala nesprávný způsob jízdy
„U tří čtvrtin nehod v okolí škol (75,01 %) policie evidovala jako příčinu nesprávný způsob jízdy. Nejčastěji šlo o nevěnování se řízení a nesprávné otáčení nebo couvání. Přibližně každá sedmá nehoda (14,50 %) připadala na nedání přednosti v jízdě,“ komentuje Marek Sibal.

Před školou se běžně couvá, otáčí a vyjíždí od obrubníku. Snaha dovézt dítě co nejblíž ke vchodu soustřeďuje auta do nejvytíženější části ulice. Když chybí volné místo, přichází improvizace – krátké zastavení v jízdním pruhu nebo manévr v prostoru, kterým současně procházejí školáci.

Přehlednější bývá zastavit o několik desítek metrů dál. Dítě vystoupí na straně chodníku a poslední úsek cesty dojde pěšky. Řidič získá lepší rozhled a vyhne se couvání mezi dětmi. Důležitá je i strana, na kterou školák vystoupí. Otevření dveří přímo do jízdního pruhu může překvapit projíždějící auto nebo cyklistu.

Na přechodu rozhoduje, zda se dítě a řidič včas uvidí
Vyznačený přechod dává dětem jasné místo, kde silnici překonat. Rozhodující je přitom dobrý rozhled. Pokud u něj stojí auto, přes které není vidět, čas na reakci se oběma stranám zkracuje. Mladší školáci navíc hůře odhadují rychlost přijíždějícího auta i vzdálenost potřebnou k zastavení.

Pomáhá jednoduchý návyk: před vozovkou se zastavit, rozhlédnout se a sledovat, zda přijíždějící auto zpomaluje. Samotná přítomnost přechodu nedává dítěti jistotu, že o něm řidič ví.

Zvláštní pozornost vyžadují vícepruhové komunikace. V jednom pruhu vůz zastaví, zatímco řidič v sousedním pokračuje a chodce za prvním autem vůbec nevidí. Podobně nebezpečné je objíždění vozu, který před přechodem zpomalil.

Citlivým místem jsou také křižovatky. Při odbočování se pozornost přirozeně stáčí k protijedoucím autům a hledání volného prostoru k projetí. Ve stejném okamžiku může na přechod vstoupit dítě. Několik volných metrů před přechodem proto dává řidiči i chodci šanci včas se navzájem zaregistrovat.

„V okolí škol často rozhodují zdánlivě obyčejné situace: kde auto na chvíli zastaví, odkud dítě vstoupí do vozovky a kolik času si nechá řidič na reakci. Na začátku školního roku, kdy si děti i dospělí znovu zvykají na každodenní rytmus, mají právě tyto drobné volby větší význam než obvykle,“ uzavírá Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Zdroj: Portál nehod