
veletrh automobilů ve všech podobách
ROBOT EXPEDICE skoro v cíli
České expedici se povedlo skoro nemožné Robot Expedice je skoro v cíli. Není ale vyhráno. Posledních 1200 kilometrů pojedou posádky týden.
V roce 1970 vyrazila čtveřice českých turistů na první výstavu Expo v Ósace. Odvážní dobrodruzi putovali do Japonska autostopem a cesta jim zabrala dlouhých devět měsíců. Na expedici jménem Sakura po 55 letech navazuje Robot Expedice, která má stejný cíl - světovou výstavu Expo v japonské Ósace. Avšak místo stopem jedou historickými vozy, a to převážně české výroby. A zároveň mají na cestu pouze čtyři týdny. Nyní je výprava v Pekingu a brzy vyrazí na cestu přes Koreu. Zjistili jsme, jak se posádky po třech týdnech putování přes půlku planety cítí.
Výprava, v čele s Tatrou 603, pokračuje dál i přes nepříznivé počasí. Foto: Robot Expedice
Týden v Číně
Je to přesně týden, co Robot Expedice překročila kazašsko-čínské hranice. Od té doby si výprava poradila s vysokými horami, pouští Gobi a navštívila řadu významných míst, včetně střeženého města Urumči či historicky významné oblasti Lintao.
Aktuálně se posádky nacházejí v Pekingu, kde si dopřejí den volna. Den v hlavním městě využijí k poznávání kultury a k diplomacii. Čeká je návštěva místního automobilového muzea, Velké čínské zdi a ambasád Česka i Slovenska, kde se setkají s velvyslanci a médii.
Cíl je blízko
Ve středu 16. července se dá výprava opět do pohybu, opustí Peking a přesune se do přístavu. Historická vozidla se nalodí na trajekt do Jižní Koreje. Tam se tým bude muset rozloučit se servisním vozem. „Tento krok učiníme velice neradi, ale jiná možnost není. Po korejském území nesmí cizinec bez speciálního povolení řídit užitkový vůz skupiny N1,“ vysvětluje situaci vedoucí expedice Josef Zajíček.
Sedm historických vozů, mezi kterými jsou i šedesát let staré modely, musí přes poloostrov pokračovat bez podpory. Mechanici ale výpravu neopustí, avšak místo v Mercedesu-Benz Sprinter pojedou na zadních sedadlech Škody 100.
Po překonání Jižní Koreje čeká Robot Expedici poslední trajekt. Ten je dopraví přímo do japonského města Ósaka, kde se nachází i samotný cíl. Před tím však musí zvládnout hraniční kontrolu, která může trvat i celý den. Zdá se tedy, že cíl je na dosah, ale stále má expedice ještě celý týden cesty před sebou.
Posádky si v Pekingu užívají den volna, nechyběla slavnostní uvítací atmosféra ani tradiční čínské kroje. Foto: Robot Expedice
Jak to vidí posádky?
Každý vůz zažíval jiné situace a řešil jiné komplikace. Zároveň posádky tvoří členové s rozmanitými charaktery. Jak tedy týmy dosavadní průběh Robot Expedice vnímají?
POSÁDKA Č. 1 – TATRA 603 (1959)
„Během tří týdnů jsme s Tatrou 603 projeli krajiny, které bychom běžně nenavštívili. Viděli jsme nekonečné pouště, majestátní hory i gigantické metropole. Zároveň jsme si ale protrpěli velké množství technických problémů. Ty nás naštěstí nezastavily, ba naopak nás zocelily. Nyní jsme na druhé straně Číny a stále si neuvědomujeme, co jsme dokázali. Nicméně s Josefem Zajíčkem jedeme den po dni a nechceme se tímto dosavadním úspěchem nechat uchlácholit. Cílem je Ósaka, ne Peking. Proto jsme i nadále plně soustředění a plní motivace pokračujeme dál. Bez servisního vozu v zádech musíme být obzvlášť opatrní a nemůžeme si dovolit sebemenší přešlap. Radovat se budeme až v cíli,“ mluví za vedoucí posádku Robin Běhal.
POSÁDKA Č. 2 – TOYOTA CELICA ST (1977)
„Nejvíce nás zaujala Čína a Kazachstán, ale srdce nám nejvíc ukradla Gruzie. V Číně nás ohromila vyspělá infrastruktura a kvalita dálnic, stejně jako vstřícnost a pohostinnost místních – často nám mávají a chtějí se seznámit, což celé cestě dodává krásnou atmosféru. Z měst nás nejvíce nadchlo kazašské Almaty – svou polohou, energií i kulturou,“ říkají Lubomír Pešák a Ivan Uher.
POSÁDKA Č. 4 – ŠKODA OCTAVIA (1962)
„Octavie jsou sice nejpomalejší a technicky nejjednodušší, ale i tak jsou plnohodnotnou součástí expedice. Po dálnici jedou rychlostí i přes 100 kilometrů za hodinu. Naše posádka si plně užívá rozmanitosti této výpravy a společného času stráveného s jejími úžasnými členy. Urazili jsme neuvěřitelný kus cesty, jsme tak daleko a přitom tak blízko,“ komentuje expedici Alois Krejčí a Alois Krejčí mladší.
Historická vozidla upoutala spostu pozornosti nejen na silnicích, ale i mimo ně. Foto: Robot Expedice
POSÁDKA Č. 5 – ŠKODA 100 (1973)
„Před námi je Peking a za námi 9 zemí a 3 týdny strávené převážně v jednom kubickém metru kabiny naší Škodověnky. Emoce? Trochu stále k neuvěření a hlavně radost, že nám technika funguje. Z posádek se stala prima parta s nezapomenutelným společným příběhem. Všude nás vítají úsměvy a zvědavé dotazy – i díky tomu teď ví víc lidí, kde leží Česko a Slovensko. A že Škodovka jela, jede a pojede dál,“ říká tým GenX130 ve složení Václav Dědek a Jan Drbohlav.
POSÁDKA Č. 6 – ŠKODA 120 (1980)
„Robot Expedícia 2025, úžasný nápad, skvelá realizácia. Počas troch týždňov šľape bez väčších problémov. Drobnosti, ktoré nás sprevádzajú, boli zvládnuteľné a predvídateľné. Hraničné prechody si vyžadujú trpezlivosť, ale s tým sa rátalo.
Celú expedíciu tvoria skvelí, šikovný ľudia a všetky krajiny predčili naše očakávania – najviac nás prekvapila Čína. Krajina tisícich kontrastov, od pustatín po zelené nížiny a vysoké pohoria. Kde sa naplno uplatňuje rozum: vo vyprahlých oblastiach sú vybudované veterné a slnečné elektrárne, v klimaticky prívetivejších častiach prekvitá poľnohospodárstvo. Číňania sú aj zdatní stavebníci – v členitom prostředí budujú diaľnice, železnice a ostatnú infraštruktúru. Ľudia tu sú priateľskí a prívetivý, cítime sa bezpečne.
Čo sa týka našej Škody 120, musíme podotknúť, že so počína veľmi dobře. Sériové autíčko bez úprav, ktoré doposiaľ všetko zvláda bez porúch. Riešime len drobnosti, ako premontovanie záložného karburátora, aby bolo auto ešte lepšie. Tešíme sa na príchod do cieľa a cestu späť, aj keď je tu dobre,“ komentuje expedici slovenská posádka Miroslav Kuchár a Mikuláš Koščo.
POSÁDKA Č. 7 – FORD MUSTANG (1966)
„Na cestě z Evropy do Asie se nám líbí skvělá parta lidí, kteří utvořili skvěle fungující tým, který se dokáže semknout v době, kdy je to potřeba a zároveň se dokáže skvěle uvolnit, když je na to čas a užít si skvělou zábavu, kterou tato cesta přináší. Čína nás překvapila technologickou vyspělostí, kvalitou infrastruktury a tím, jak lusknutím prstu, na rozdíl od Evropy, dokázali pokročit. Mají krásnou přírodu a pohostinný lid. Nejhlubší zážitky si ale odnášíme z Kazachstánu, který je drsný a krásný zároveň. Prověřil nejvíc stav našich aut a nikdy nezapomeneme na stáda koní, krav a velbloudů, která nám přebíhala přes cestu. Nejvíc nás zaujalo kazašské město Almaty, která v nás zanechává krásné vzpomínky na návštěvu.
Náš Ford Mustang z roku 1966 nás zatím nenechal ve štychu. Kromě závady, kterou jsme si způsobili trochu sami, jede krásně hladce, má vysoký výkon a je precizně připravený. I když si z ní odnáší šrámy, které budeme muset později opravit.
Dnes snad obdržíme od kamaráda, nový posilovač brzd, jenž se nám po cestě porouchal. Jsme zvědaví na Peking a pak nás čekají dvě země, Jižní Korea a Japonsko. Do cíle se hodně těšíme,“ uvádí Dalibor Šebek a Martin Novotný.
Společný start, společný cíl a tisíce kilometrů dobrodružství mezi tím. Foto: Robot Expedice
Sledujte výpravu online
Cestu českých veteránů do Ósaky budou moci fanoušci sledovat nejen na sociálních sítích, ale i na webu www.czecholdtimerexpress.cz/expedice-osaka, kde výprava díky zařízení na monitorování pohybu vozidel od společnosti Commander sdílí v reálném čase svoji aktuální polohu.
Posádky a jejich vozy
Robot Expedice se blíží k cíli - na světovou výstavu Expo v japonské Ósace. Foto: Robot Expedice
V cíli na výstavišti EXPO 2025 na ostrově Yumeshima v Ósackém zálivu se pak ROBOT Expedice představí během Českého národního dne, který se uskuteční 24. července.
Kompletní fotogalerie a další info ke stažení zde
Instagram: @robotexpedice
Facebook: ROBOT Expedice
Zdroj: Radek Laube, Autodrom Most
Komentáře ke článku